Komentáře: Síla předků

Od: Marek Páral

Marek Páral — Sun, 12 Sep 2010 09:56:54 +0000

Přesně
Pane Kocourku, to jsou přesně věci, o kterých přemýšlím a popravdě – nevím. Myslím, že to jsou úkoly pro Spisovatele s velkým S, pro filozofa či moudrého starce, a já zatím píšu střípky na blog, nejsa ani dokonalým otcem ani dokonalým manželem.
Je pro mě upřímným a dobrým překvapením, číst tady vaše slova, beru je vážně, stejně jako díky nim beru vážněji i psaní sem. Díky ještě jednou.

Od: František Kocourek

František Kocourek — Sat, 11 Sep 2010 10:07:05 +0000

Inspirace
To je zajimavá myšlenka s energií (tedy tady technologií), která nás uvolnila pro hledání. Víte, myslím si, že lidé objeví jinou technologii až ropa dojde. Akorát nevím co Vás trápí? Že ostatní nehledají? Že jste jednooký mezi slepými? Čekáte, že se objeví skupina, kterou vyvedete na světlo boží a lidé ve šťastném objetí, harmonii, budou žít vedle sebe s přírodou v souznění? Člověk přece není jen v kategorích dobré zlé. Člověk je hlavně tvořící. Narovinu, mě osobně by hodně zajímalo, jak umíte přetvořil vnitřní bolest (od rodičů, od žen), jak vychováváte svoje děti, jaké umění užíváte, abyste žil šťastně se svou ženou, jak hledáte pocity, jak se vyrovnáváte s kritikou, se svou nedokonalostí, s pokrytectvím, co Vás činí šťastným, a co děláte proto, aby jste byl každé ráno plný elánu a chuti jít dál. Pro mě by to bylo hodně inspirativní čtení, zvláště od muže. A myslím si, že Vy na to potenciál máte. Přeji hodně tvorby na cestě, kde není kdo by ukázal směr. Srdečně pozdravy FK

Od: yeah

yeah — Sat, 11 Sep 2010 10:06:17 +0000

it’s only
joke, of course…

Od: Marek

Marek — Sat, 11 Sep 2010 08:21:01 +0000

Odpojení
Ještě k té myšlence odpojení – ano, naprostý souhlas. Váš otec má možná nějaké osobnější spojení s minulostí, např. nějakého zemřelého blízkého, to je třeba jen ctít a respektovat. Ale obecně to tak je, že je třeba nějaký odstup od událostí, aby bylo možné je plně pochopit, uzavřít. Např. jako když těsně po nehodě je člověk schopen jednat bez emocí, racionálně a teprve pak přichází šok, a až dlouho poté může přijít srovnání.
Stejně tak teprve děti lidí, kteří prošli koncentračními tábory trpí nevysvětlitelnými psychickými i tělesnými obtížemi, které jsou spojeny právě s traumatem rodičů.
Tak i nám dnes levná energie neuvěřitelně uvolnila ruce a mysli a umožnila obrovskou reflexi vlastní minulosti, ať už ve filmech, v duchovním, vědeckém, psychologickém i uměleckém hledání.
Potíž je jen ta, že to dnes považujeme za normální, samozřejmé, což není.

Od: Marek Páral

Marek Páral — Sat, 11 Sep 2010 08:07:14 +0000

Díky
Paní Mentzlová, díky, babičkou z Vitic jste mě upřímně rozesmála.
yeah: to je ironické, že?
yogumin: jakýkoli jiný jen ne ‚intelektuální‘ úlet. Není povinností vlastníka louky ji alespoň jednou ročně pokosit? Jinak souhlas, kosení, spec. motorového je fakt moc.
p. Kocourku, díky, přesně tak mi to popisoval táta, já to už tak drsně neprožíval, měli jsme jen malé hospodářství a já jsem jistě ropě a všem vděčný, že jsem mohl jít dělat také něco jiného, studovat, psát. Ale právě se obávám, že ta doba s poklesem těžby ropy skončí a hledám, co našim předkům umožňovalo zvládnout tu pro nás nepředstavitelnou dřinu.
asf: jak bylo vícekrát zmíněno, romantika je dřina viděná v romantickém filmu.

Podotýkám, že nejsem odborníkem na kosení. Je pravda, že o něm poslední dobou slyším nějak víc. Pořádají se i závody i kurzy kosení, zkuste pohledat.

Od: yogumin

yogumin — Sat, 11 Sep 2010 00:18:59 +0000

Jeste ke koseni
V Tuzemi je s kosenim vubec problem – a to nemyslim ten film, jak si pritom Hrzan usekl nohu i s polobotkou.

V Irsku hodne travy spasou ovce, kterych jsou tam plne kopce. A jeste daji Irum mleko & vlnu.

O Novem Zelandu nemluve.

A v Tuzemi se porad jenom kosi & kosi.

Od: František Kocourek

František Kocourek — Fri, 10 Sep 2010 22:42:08 +0000

Síla jinak
Také jsem kosíval. Ráno ve 4 stával a s otcem šel na trávu. V 7 hodin pak jel do práce a když se jsem se vrátil, šel sem obracet. A pak do večera znovu kosil. Druhý den znovu. Pak hrabal, dával na kopky. Pak s koňmi jel pro hotové seno, které se házelo dlouhými vidlemi na seník. Byl jsem silný, že jsem nadhodil prázdný žebřiňák. Můj otec je bigotní katolík a člověk, kterému komunismus sebral jeho smysl. Tak lpěl na tradici. Na vánoce jsme se modlili za mrtvé, na dušičky se modlili za mrtvé. Otec věnuje velké množství finančních předků na rodinnou hrobku. Dle Vašeho příspěvku bych byl ten spojený, silný muž. Myslím, že Vám rozumím, ale domnívám se, že někdy je potřeba se odpojit a někdy zase spojit. A taky si myslím, že současná společnost je skvělá. Můžete klidně kosit nebo nekosit. To záleží na Vás. Představte si, že byste to kosení musel dělat celý život a přitom byste snil o studiu psychologie nebo filosofie. Obsahy toho, co je muž, se hold změnily. Teď ještě jak se s tím vyrovnat. Vypadá to, že se budou muset najít nové a k těm starým se občas pomodlit, aby nás pustily. Tady ovšem už začíná vlastní neprobádaná cesta. K tomu všem mužům hodně štěstí a dobrý vítr v zádech.

Od: Dana Mentzlová

Dana Mentzlová — Fri, 10 Sep 2010 21:38:45 +0000

předkové
U nás doma vzpomínáme na předky poměrně často. Třeba na babičku z Vitic, jak chodívala pěšky do Českého Brodu na úřad, a celou cestu si představovala, co jí budou na úřadě říkat a co jim ona odpoví. Pak jí tam řekli něco jiného a ona byla v koncích.
Z toho plyne pro rodinné příslušníky poučení: nespekulujte příliš, nebo dopadnete jako babička, když šla do Českého Brodu.

Od: yeah

yeah — Fri, 10 Sep 2010 19:31:12 +0000

pozor na druhou vrstvu!
před sto lety pracovalo cca 80% obyvatel naší země v zemědělství a se svým výkonečkem 100-200 W se palhočili po polích, orali,seli,sklízeli,sušili…občas v přírodě souložili. Nowadays: cca 80% obyvatel naší země pracuje převážně v režimu základního metabolizmu do 60W výkonu. V kancelářích administrují, koukají do monitorů a občas souloží. Ti, kteří mají svoji kancelář a sekretářku, nesmí přitom zapomínat na druhou vrstvu: při souloži se sekretářkou na pracovním stole je sex s hezkým výhledem. Pozor na případnou povysunutou zásuvku! Případné přiskřípnutí šourku může ve zlomku vteřiny změnit rozkoš v úpornou bolest.

Od: yogumin

yogumin — Fri, 10 Sep 2010 16:21:38 +0000

Myslenkove panoptikum
Jak tady tomu vsemu rozumet? Autor zrejme spravne odhaluje, jak moc se vzdalujeme svym predkum, aby nam nakonec se slzou v oku pustil hollywoodskou sracku na ktere udajne intelektualne ujizdi.

Mama, I’m coming home!