Reklama
 
Blog | Marek Páral

Brány ven

…jakmile jednou spatříš mezeru v matrixu, už není cesta zpět…

Setkávám se s čím dál více tématy, která nějakým způsobem narušují ten běžný, normální, většinový, správný, prostě oficiální či jak to říct obraz světa.

A setkávám se nad nimi s čím dál více lidmi. A setkávám se s těmi lidmi opakovaně nad různými tématy, až mi to připadá jako by se stékaly praménky z různých stran a začínaly tvořit jeden proud, jednu řeku. Takovou alternativní řeku, řeklo by se asi.

Mám na mysli taková témata, která jsou pro většinu nějak problematická – porod, kojení, nošení v šátku, očkování, létání s miminky, ale také ropný zlom, ekonomický růst, úloha peněz, nebo rodinné konstelace, holotropní dýchání. Pro otrlejší pak 9/11, chemtrails, prasečí a jiné chřipky.

Systém dosáhl svých největších výšek, ale tím také svých hranic a dál už je jen cesta dolů, do agónie. Špička společenské i technologické pyramidy se pokusila za cenu vysátí vlastní základny vystřelit do nebe a ještě dál, což se nepovedlo. Pokud se na to budeme dívat pouze z vnitřku pyramidy, zevnitř systému, z jeho perspektivy (v jiných souvislostech by se dalo říct z ega), pak je to konec, apokalypsa, smrt.
Ale to je jen ten jeden pohled, přesně jako se nám mnozí snažili namluvit, že je jen jeden pohled na realitu, na porody, na očkování… Ale matrix se trhá a trhlinami je vidět – Alternativa.
Protože jak už říkal Švejk – vždycky nějak bylo, ještě nebylo, aby nějak nebylo.

Je na to takové hezké přirovnání. Možná to bude jako vstát po dlouhé době od počítače.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama